Kaz na mléčných zubech - příznaky, příčiny a prevence

Klíčové informace

• Kaz na mléčných zubech začíná bílými skvrnami na povrchu zubu.
• Příčinou jsou bakterie, které přeměňují cukry na kyseliny.
• Pravidelná dentální hygiena a fluoridace výrazně snížují riziko.
• Stádia kazu lze rozpoznat podle hloubky poškození skloviny, dentinu a pulpální tkáně.
• Včasná návštěva zubního lékaře umožní zachovat mléčný zub až do jeho přirozeného vypadnutí.

Každý rodič si nechce představit, že jeho dítě bude trpět bolestí zubů. kaz na mléčných zubech se však může objevit dříve, než se objeví první příznaky, a proto je důležité znát jeho vzhled, příčiny a způsoby, jak mu předcházet. Článek podrobně rozebere, jak rozpoznat kaz už v raném stádiu a co dělat, aby se vyhnul komplikacím.

Co je kaz na mléčných zubech?

Kaz je ztráta zubní struktury způsobená kyselinami, které produkují bakterie v ústní dutině. Přestože se často spojuje s trvalými zuby, u dětí se projevuje jinak a může ovlivnit vývoj čelistí.

Jaké jsou hlavní příznaky?

Na počátku kaz vypadá jako bílá nebo žlutavá skvrna - tzv. demineralizace. Postupně se může změnit na hnědou skvrnu nebo malé dírky. Další příznaky zahrnují citlivost na studené či sladké potraviny, nepříjemný zápach z úst a v pokročilých případech bolest při žvýkání.

Kde se kaz nejčastěji objevuje?

Mléčné zuby mají tenčí sklovinu než trvalé, což z nich dělá obzvlášť náchylné místa. Nejčastěji se kaz objevuje na zadních plotech stoliček a na špičkách řezáků, kde se hromadí zbytky jídla a plak.

Příčiny a role bakterií

Bakterie jsou mikroorganismy, které na povrchu zubů metabolizují sacharidy a vytvářejí kyseliny. Nejčastěji se jedná o Streptococcus mutans a Lactobacillus species. Tyto kyseliny rozrušují hydroxyapatit ve sklovině a zahajují proces demineralizace.

Stádia kazu - co můžete vidět na zubu

Prevence - jak udržet mléčné zuby zdravé

Dentální hygiena zahrnuje pravidelné čištění zubů a odstranění plaku je základem prevence. Doporučené kroky:

1. Čistiť zuby dvakrát denně pomocí fluoridové zubní pasty (minimálně 1000 ppm fluoridu).
2. Používat dětskou zubní kartáček s měkkými štětinami a nahrazovat ho každé 3 měsíce.
3. Po jídle (zejména po sladkých či kyselých svačinkách) provádět rychlé opláchnutí úst vodou.
4. Zařadit dentální nit nebo mezizubní kartáčky pro mezizubní prostory.
5. Plánovat pravidelné kontroly u zubního lékaře každých 6 měsíčků.

Dalším důležitým faktorem je fluoridace posiluje sklovinu a zvyšuje její odolnost vůči kyselinám. V ČR se fluorid často přidává do pitné vody a dostupných ústních vod. Pokud je vodní fluoridace nedostatečná, lze využít fluoridové ústní vodě či gelové aplikace během zubní prohlídky.

Co dělat, když se objeví první známky kazu?

Nečekejte, až bolest přeroste. Včasná intervence může zachovat celý zub a předcházet infekci. Postup:

• Naplánujte návštěvu u pediatrického zubního lékaře co nejdříve.
• Lékař může doporučit remineralizační pastu nebo aplikaci fluoridu.
• V případě pokročilé kavity je nutná výplň (kompozitní nebo vidličková výplň) nebo, v extrémních případech, extrakce.
• Po zákroku je klíčová podpora správné ústní hygieny, aby se kaz nevrátil.

Kontrolní seznam pro rodiče

• Kontrolovat zuby dítěte denně - hledat bílé skvrny nebo změny barvy.
• Omezit sladké nápoje a časté svačiny.
• Ujistit se, že dítě čistí zuby alespoň 2 minuty dvakrát denně.
• Navštívit zubní ordinaci před prvními roky školního věku.
• Po každé profesionální péči sledovat pokyny lékaře ohledně výživy a ústní hygieny.