Který zub je stolička? Přehled čísel, kyretáže a ošetření

Když vám zubař řekne, že máte problém se stoličkou, která je trvalým zubem určeným k drtí potravy, nacházejícím se v zadní části ústního dutiny, pravděpodobně si v hlavě oběsíte otazník. Který to přesně je? Je to ten úplně poslední? A co ty moudrosti? Zmatení je naprosto přirozené, protože lidový výraz „stolička“ se v odborné stomatologii nepoužívá tak často jako termíny „premolar“ nebo „molar“. Pokud ale potřebujete vědět, kde na sobě tyto důležité zuby máte a proč jsou klíčové pro vaše žvýkání i pro procedury jako je kyretáž, což je hloubková úprava povrchu kořenů zubů za účelem odstranění zubního kamene a bakterií z parodontálních kapsů, jste na správném místě.

Co je stolička a kolik jich máme?

V lidské ústní dutině najdeme celkem dva typy trvalých zubů, které slouží k zpracování jídla: přední řezy (řezáky a špiňáky) a zadní drtiče. Stoličky spadají do kategorie těch druhých. Odborně se dělí na dvě skupiny:

• Premolary (predmolary): Jsou to první a druhá stolička. Nacházejí se těsně za špiňáky. Mají plošší vrchol než špiňáky, ale nejsou tak masivní jako velké molary. Slouží spíše k trhání a jemnému drtí.
• Molary: To jsou tzv. velké stoličky. Jsou to nejzadnější zuby (kromě osmiček). Mají největší žvýkací plochu a nesou hlavní zátěž při drtí tvrdého jídla.

Celkem tedy máte v horní i dolní čelisti po čtyřech stolkách na každé straně. Dvě premolary a dva molary. Pokud sečteme vše, dostaneme se k osmi stolkám v horní čelisti a osmi v dolní. Celkem šestnáct zubů, které tvoří základ vašeho zadního žvýkacího mechanismu. Často se však pod pojmem „stolička“ myslí konkrétně právě ty velké molary, protože jsou vizuálně nejvíce podobné stolici - mají plochý, široký tvar.

A co ta třetí stolička? Moudrosti vysvětleno

Zde nastává největší matice. Lidově se za třetí stoličku považuje zub moudrosti. Odborně se mu říká osmička, což je poslední molární zub v chrupu, který proráží obvykle až ve věku 17-25 let. Má specifické vlastnosti:

• Pozdní růst: Zatímco ostatní stoličky vyjdou kolem 6.-12. roku života, osmičky mohou přijít až v dospělosti.
• Nerovný tvar: Často rostou pod úhlem, jsou zkroucené nebo vůbec nevyraší (jsou zahrnuté v kosti).
• Problémy s hygienou: Protože sedí úplně vzadu, je obtížné je čistit. Často dochází k zánětům dásňového opěrného váčku (perikoronitis).

Mnoho lidí si nechává osmičky vytrhnout, protože způsobují bolesti nebo tlačí na sousední zdravé zuby. Pokud vám zubař hovoří o „stolkách“, obvykle má na mysli funkční zuby (číslované 4, 5, 6, 7), nikoliv problematické osmičky, pokud nejsou přímo cílem léčby.

Jak poznáte svou stoličku podle čísla?

Zubní lékaři používají standardizovaný systém číslování, aby se domluvili přesně. V České republice i většině Evropy se běžně používá FDI notace, což je dvouciferný kód pro identifikaci zubů, kde první číslice označuje kvadrant a druhá pozici v něm. Podívejme se, jak vypadají stoličky v tomto systému:

Pamatujte si jednoduché pravidlo: První číslice určuje polovinu úst (1 a 2 je horní čelist, 3 a 4 je dolní). Druhá číslice udává pořadí od středu směrem dozadu. Tedy zub číslo 16 je první velká stolička vpravo nahoře. Tento zub je často nazýván „klíčovým zubem chrupu“, protože jeho ztráta může vést k posunu celého sousta.

Proč jsou stoličky kritické pro kyretáž?

Uvedená souvislost s kyretáží zubů není náhodná. Kyretáž neboli hloubkové čištění pod dásněmi je jedním z nejdůležitějších zákroků při léčbě parodontózy (zánětu podpůrného aparátu zubů). Proč se zaměřujeme právě na stoličky?

1. Složité tvary: Stoličky mají nepravidelné kořeny. Často mají dva nebo více kořenů, které jsou rozvětvené nebo zkroucené. Toto vytváří skryté kapsy mezi zubem a dásní, kam se snadno usazuje zubní kámen a bakterie.
2. Těžko dostupné místo: Zadní část úst je pro domácí hygienu nejnáročnější. Štětec tam často nedosáhne ideálně a nitrobuzní kartáček nebo nitka jsou zde méně efektivní než u předních zubů.
3. Hloubka kaps: Při parodontóze vznikají kolem stolků nejhlubší parodontální kapsy. Pokud se tyto kapsy nevyčistí mechanicky (kyretáží), dochází k ničení kosti a následnému volnění zubu.

Během kyretáže zubař nebo specialista na parodontozi používá speciální nástroje (kyrety) nebo ultrazvukové špičky k odstranění biofilmu a zubního kamene ze stěn těchto kaps. Cílem je vrátit dásni zpět k zubu a zastavit další ničení tkání.

Domácí hygiena stolků: Jak na to?

I když profesionální kyretáž zachrání váš chrup, dlouhodobý úspěch závisí na vás. Bezpečná údržba stolků vyžaduje trochu jiný přístup než čištění předních zubů:

• Nitrobuzní kartáček: Pro mezery mezi stolkami je často vhodnější než klasická nitka. Vyberte velikost, která do mezer vejde bez násilného tlaku. Pohybujte kartáčkem tam a zpět, abyste očistili boční stěny zubů.
• Elektrická zubní kartáčka: Vibrační či rotační kartáčky lépe odstraní plak z drážek na povrchu stolků než manuální čištění.
• Irigátor: Zařízení stříkající vodou pod tlakem pomáhá vyplachovat hluboké kapsy a mezery, kam štětec nesahá. Používejte jej denně, ideálně večer.
• Technika „masáže“: Při čištění nakloňte štětec pod úhlem 45 stupňů k dásni. Nechte vibrace pracovat za vás, netlačte silou, abyste nepoškodili citlivé dásňové lemování kolem stolků.

Kdy navštívit specialistu?

Některé příznaky naznačují, že vaše stoličky trpí a že by mohla být nutná kyretáž nebo jiné zásahy:

• Krvácení dásní: Pokud krvácejí dásně kolem zadních zubů při čištění, jde o varovný signál zánětu.
• Nevolný dech: Bakterie v hlubokých kapsách kolem stolků produkují plyn, který způsobuje zápach z úst.
• Viditelné recese: Pokud vidíte, že se zub „prodlužuje“ a dásňová hrana ustupuje, kost pod ní již byla poškozena.
• Volnost zubu: I mírné pohybování stoličky při žvýkání je vážným problémem vyžadujícím okamžitou pomoc.

Nenechte věci viset ve vzduchu. Parodontóza je tichý zabiják chrupu. Bolesti často necítíte, dokud není pozdě. Pravidelné kontroly jednou za půl roku vám pomohou udržet stoličky pevné a funkční po mnoho dalších desetiletí.